11. října 2014

Moc sebedotazování


Kdykoli se cítíte v nějaké oblasti beznadějně, jděte do svého klidu. Všechno je v pořádku.
Ptejte se sami sebe, hrajte si se svou představivostí:

"Co když je toto jen iluze?"

"Co když existují obzory, které jen právě teď nevidím?"

"Co když se jen nevědomě rozhoduji vidět pouze tuto situaci, zatímco na mne už nyní čeká úplně jiná realita, na kterou se mohu vědomě naladit?"

"Co když činím rozhodnutí založené pouze na tom, co se mně jeví jako reálné, zatímco se mohu rozhodnout rozšířit obzor své mysli a hloubku svého srdce a už nyní oceňovat všechno to, po čem toužím?"

"Proč se plácám v imaginární budoucnosti, zatímco Zdroj ke mně promlouvá v přítomném okamžiku a vede mne?"

"Proč se zdráhám byť jen pomyslet na zlepšení mé situace, nebo mít tento záměr?"

Tyto otázky ke mne přišly v uplynulých dnech ze Zdroje a velice rozšířily mé vědomí. Mají tu moc spustit transformační proces k pozitivní změně. Chcete-li s nimi pracovat, najděte si čas a čtěte jednu po druhé nahlas. Ať vaše uši slyší. A pak ještě jednou. A ještě znova. Dokud nenastane emoční odpověď.


Postupně budou vyplouvat všechna negativní přesvědčení, kterými si bráníte v dosažení stavu, po kterém toužíte. A to je úžasné. Pokud je máme ve vědomí, můžeme dysfunkční programy vědomě zpracovat a propustit - pokud se na to cítíme.



Někdy ne; pokud nám ještě některý program nějakým způsobem slouží, můžeme si jej ještě ponechat. A to je na tom to mocné a zároveň to není žádné záhadno - my máme moc si to zvolit. Nic není dobře, ani špatně. Náš Vesmír je absolutně neutrální. To jen lidská mysl, pokud není zdravá, je plná posuzování a zacyklení se do rolí "útočníka", "oběti", "mučedníka" či "zachraňovatele".

Ale tato zacyklení už tu nemají místo. Fungovaly tisíce let, ale nyní už ne.


Máme nyní tu moc vědomě tvořit, jakou zkušenost chceme na této planetě společně zažívat. Pokud vám tyto informace dávají smysl, znamená to, že se již probouzíte, či jste probuzení. Obzvláště vás žádám o pozornost.

Když budete s těmito otázkami pracovat, co se bude dít je, že budete záměrně rozšířovat obzory své mysli. Když jsem proházím tímto procesem, cítím skoro fyzicky, jak se mi navyšuje kapacita mysli. Určitě jste slyšeli populární zjištění vědců, že člověk zatím využívá pouze 10 % své mozkové kapacity.
A o tom přesně mluvím. Najednou po ní chcete, aby si představila věci, které si vůbec předtím představit nedovedla či nechtěla. Stejně tak současně pracujete se svým emočním a energetickým tělem.

A to není vše. Ptáte-li se, představte si, že vašimi ústy promlouvá celý Vesmír. Ptá se sám sebe. Volte proto svá slova a své otázky. Hrajte si s představou neomezeného Vesmíru a triliardy vědomých, cítících bytostí v něm. Kdo je to ta, která hýbe ústy a promlouvá? Kdo je to ta, který nyní čte tyto řádky a přijímá jejich poselství?

Pokud rezonujete s informacemi z tohoto článku, sdílejte moc sebedotazování.


(c) Adeli (zenalecitelka.blogspot.cz, 2014)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář!